Webový design je obor patřící do rodiny užitného designu.Užitný design má základní hledisko zakleto v užitnosti - šroubovák se musí dát držet v ruce, v autě se musí dát jezdit, postel je především na spaní... Webový design má ovšem oproti jiným oborům užitného designu jednu nevýhodu - užitnost webů se těžko posuzuje laikům. Užitnost webu není něco co by bylo možné vyzkoušet jako šroubovák nebo postel. Chceme Vám zde nabídnout malý manuál k tomu, jak posoudit užitnost vašeho nového webu.
Výsledkem práce webového designéra má být web:
Kritériem úspěšnosti vašeho webu není to jak se vám líbí!
Skutečným kriteriem je - jak se web líbí návštěvníkům. Což se nejlépe pozná u shopu - roste obrat.
100% funkční web může být takový, který používá jenom ty vlastnosti, které podporují všechny prohlížeče. Takový web se dá udělat, ale asi by se nikomu nelíbil. Designér musí vědět které prohlížeče ignoruje, a proč, a jak se to projeví. Musí být schopen vám to říct a měl by vám to říct.
Funkčnost webu vyplývá v první řadě z dodržování standardů. Je jich několik a váš designér by si měl vybrat aktuální standard - HTML5 pro tělo webu a CSS3 pro zobrazování. Váš designer by vám měl říci pro jakou normu se rozhodl.
Na funkčnost webu bude mít také vliv jestli chceme vytvořit blind-friendly web. V době kdy neznáme podporu nových sémantických prvků HTML5 normy v asistivních technologiích, musíme vnitřní strukturu webu přizpůsobit těmto technologiím postaru. Váš designer by vám měl říci jak se staví k této otázce.
Na funkčnost webu má zásadní vliv jeho vnitřní struktura (přeneseně - základy). Designér by měl vědět z jakých prvků, v jakém pořadí a jakým způsobem web postaví. Nová norma přinesla několik sémantických elementů které budou mít pravděpodobně velký význam pro SEO. Je zapotřebí je využívat.
Pochopení vnitřní struktury je důležité např. u responzivního designu. Tam je pořadí prvků a jejich konzistence vycházející ze struktury webové stránky podstatná .
Obvyklým nešvarem webových návrhů je rozptyl navigace. Pokud by autor návrhu přemýšlel o struktuře nestane se to. Nelze říci kolik navigačních bloků má web mít - prostě tolik kolik je zapotřebí - ale je dobré vnímat navigaci jako celek a vyplatí se ji držet (zobrazovat) ve smysluplných celcích - blocích. To se pozitivně projeví u výše zmíněného responzivního designu - kde prostě potřebujeme dostat všechny ovládací prvky pokud možno na jedno místo.
První výrobci grafických operačních systémů zavedli jistou konvenci grafického uživatelského rozhraní (GUI). Týká se barev a symbolů. Ne vždy je konvence dokonalá - často se například můžeme setkat se záměnou symbolů i a ?. Ale otazník bychom měli používat tam kde se počítač ptá uživatele, tam kde se ptá uživatel bychom měli použít i. Tento rozpor má kořeny v používání symbolu otazníku pro nápovědu a vznikl při lokalizaci GUI v minulém století.
Konvenci samozřejmě můžeme porušit ale platí pravidlo:
porušení konvence GUI musí mít obstojný důvod.
Ryze konvenčních prvků GUI na webové stránce moc nepoužijeme. Je několik prvků se kterými se setkáváme často a které podléhají jistému úzu. Mnohdy se snažíme tyto prvky napradit, ale ne vždy je to ku prospěchu věci.
Třeba nákupní košík - ale ve spoustě (jednojazyčných) instalací shopů bývá symbol košíku nahrazen slovní pobídkou - koupit např. Vidíte - u vicejazyčných instalací se vyplatí používat symboly universálně rozšířené.
Existují v zásadě dva druhy navigačních prvků
Prvky které uživatel čeká by měly být vždy zastoupeny. Existují výjimky - uživatelé si například zvykli klikat na logo pro návrat na homepage - symbol nebo odkaz na homepage bývá často vypuštěn. Ale opět platí - pro takovou výjimku by měl být důvod. Běžné prvky by také měly mít běžné umístěni - i zde platí pravidlo o konvencích.
Prvky které se objeví specificky na našem webu by měly být graficky rozlišeny dle důležitost - tlačítko které dovede zákazníka k dokončení nákupu musí být nepřehlédnutelné.
V době kdy se používaly malé monitory vznikl zvyk umisťovat navigaci nahoru a vlevo - tak se zajistilo aby byla navigace dostupná při každém načtení stránky do prohlížeče. Pro obsluhu myší u desktopu je ovšem výhodnější (pro praváky) umístit vertikální menu na pravou stranu okna. U menu ovládaných dotykem na display je nejvýhodnější fixní rozbalovací menu.
Je tedy zřejmé že rozvaha umístění navigace je důležitá - designer by měl vědět proč umisťuje menu tam kam ho umisťuje a měl by být schopen svoje rozhodnutí obhájit.
Blind-friendly web vyžaduje aby navigační prvky byly umístěny na konci stránky, což běžně obcházíme tak že ve vizuálním výstupu je menu na začátek stránky přesunuto absolutním pozicováním. Toto je však možné pouze tehdy pokud známe výšku bloku navigace. U moderních prohlížečů můžeme účinně použít pozicování pomocí FLEX, ale podpora této vlastnost ještě není všeobecná.
Je to architekt webu. A podobně jako architekt zná rozměry cihly, musí být webový designer erudovaný výtvarník se skutečnou znalostí webových technologií. Webovým designerem není ten, kdo na pracovní ploše Adobe Ilustratoru organizuje prvky nového webu bez rozmyslu nad tím jak budou strukturálně uchopeny.
Znalost webových technologíí je pro webového designera důležitá i proto aby věděl jaké zobrazovací techniky jsou dostupné v té verzi jazyka se kterou pracuje, jak je to, které chování podporováno různými prohlížeči a pod. Současná norma umožňuje přímo zápisem kódu spoustu zajímavých specialit, které se dříve do webových stránek dostávaly pomocí obskurních metod (tabulky či blokové prvky s řezanými obrázky na pozadí např.). Webový designer nemusí umět kód přímo vytvořit, ale měl by vědět co je, a co není možné v kódu udělat.
+420 722 475 310
sekretariat(a)internetregion.cz
Žerotínovo nábř. 756,
667 01 Židlochovice